Pátý věk nového letopočtu

Z Knihovna Land of Ice
Verze z 16. 6. 2014, 19:47; Kouji (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Tisíce lidí připluli ze severu zpět na Land of Ice. Velká bouře trvala necelých sto let, ale tentokrát nezasáhla vše tak tvrdě jako u předešlých věků. Edessu, velký ostrov pod správou Válečníků prázdnoty byl na bouři dobře připraven. V obrovských jeskyních pod stromem pěstovali obyvatelé ostrova ryby a některé plodiny. Alchymisté vytvořili obrovská umělá slunce, které udržovaly pomocí magických krystalů. Alchymisté tyto magické krystaly nabíjeli na povrchu. Krystaly využívaly obrovskou energii, která se uvolňovala v podobě bouře. Na začátku věku se odehrála menší válka mezi Válečníky prázdnoty a zlodějskou guildou, vedenou Černým jestřábem. Skončilo to nepsaným příměřím, které znamenalo, že každý člen guildy, který vstoupí na ostrov Edessu, bude zabit a jeho hlava bude poslána zpět na hlavní kontinent. Známé rody velitelů klanů se tvrdě prosazují. Mají spoustu znalostí z předchozích věků a tak pro ně není problém dosáhnout velice rychlého pokroku. Démoni začínají ztrácet města. Nižší démoni nastupují na scénu, ale jsou drtivě poraženi. Aliance vedou právě vůdcové z rodu velitelů, kteří na bitevním poli likvidovali jednu armádu démonů za druhou.

Vulkán si brzo uvědomí, jaký potenciál je v nové lidské generaci. Svolá všechny bohy. Dreadd a Dhar však odmítnou přijít. Bůh ohně má podezření, že se paktují proti ostatním. Na summitu se s Ætherem, Dralgarem Imagarem a Ghorem shodnou, že jsou lidé připraveni k útoku na pevnosti. Možná právě absence zbylých dvou bohů sblíží tyto čtyři bohy víc, než se může zdát. Æther nabídne Vulkánovi, aby se přidal na stranu dobra. Bůh ohně mu řekne, že nemůže, protože stále hledá runy dračí krve. Æther se zasměje a řeknu mu: "Já také, ale runy dračí krve nejsou na pořadu dne. Nyní mám lepší zábavu, než zabíjet přerostlé okřídlené ještěrky. Máme tu démony." Vulkán je na vážkách, protože vždy bojoval proti zlu. Už dokonce delší dobu uvažujeme s Dralgarem Imagarem o vyhoštění Dhara ze spolku bohů dobra. Vulkán odpověděl: "Nechám si to ještě projít hlavou." Nikdy předtím nebyl takhle blízko přechod Vulkána na stranu dobra.

Na summitu čtyř bohů bylo odsouhlaseno povolení k útoku na sedm pevností. V druhé polovině věku se tak i stalo. Padlo několik menších pevností a brána zakolísala. Ostatní pevnosti jely na maximum, jen aby udržely bránu otevřenou. V těchto dobách se objevují hrdinové. Farmar z klanu Farma, vojevůdce s největší předzvěstí. Dzovanini z klanu Iceland, jehož věhlas pocítila celá Land of Ice. Neporazitelný Typek z klanu Heh, který dokázal před démony udržet neuvěřitelných 114 měst, také se zapsal mezi legendy goblinů, protože dobyl Důl na runové esence, což se předtím žádnému goblinovi nepovedlo. Nebo snad až božsky bohatý Alakhai z klanu Lanke od Death, který držel daně proklatě vysoko a jeho majetek, který čítal 77 431 932 zlatých toho byl dobrým důkazem. Ještě tu ale je jeden. Vojevůdce, který stál po boku samotného Vulkána při poslední bitvě, která se stala zlomovou. Byla to právě armáda vojevůdce MIKYho z klanu SUDAN TWO, která dobyla poslední pevnost. V ten den se zavřel portál, který drželi nepřetržitě otevřený démoni po dva tisíce let. V okamžik, kdy na věži poslední pevnosti zavlála Vulkánova vlajka a standarta vojevůdce MIKYho, poplácal jej Vulkán po ramenu a řekl: "Dobrá práce vojevůdče." Jediný, komu kdy byla takováto úcta proklázána byl Ghoro v době, kdy byl ještě smrtelníkem.

O několik dnů poté velvyslanec Drahmkul Servana, vrchního kněze a velitele vojsk Válečníků prázdnoty navštívil MIKYho v jeho sídle. Zároveň za ním přišel i posel od Vulkána, že má jeho plnou podporu. Vojevůdce MIKY nevěděl, co si o tom všem má myslet, ale samozřejmě uposlechl Vulkána. Loď pod praporem Válečníků prázdnoty doplula na Edessu. MIKY byl představen věštci Oenovi a vrchní kněžce Enakře. Tehdy spatřil malé zvířátko podobné impovi, které oslovovala mladá kněžka Pitty. Stále se schovávalo za její róbou. Oen i Enakra mu přišli velice sympatičtí, ale vždy uhýbali od tématu, když se ptal na svou přítomnost zde. Na Edessu viděl nádherné stavby, obrovské obranné balisty, které měly speciální jeřáb, který je dokázal velice rychle nabíjet. Viděl vojáky v bílých zbrojích. Měli velice kvalitní zbraně, ne takové, jaké používají běžní vojáci. Viděl mágy, kolem kterých byla namodralá aura. Po dvou dnech jeho návštěvy za ním přišla jedna kněžka a odvedla jej do místností s koupelí. Přišly další kněžky a rituálně jej omyly. Poté mu daly červenou róbu. MIKY si myslel, že se jedná o nějaký rituál, po kterém mu bude udělen nějaký čestný titul. Když jej ale odvedli do velké temné haly, uprostřed které byla velká nádoba, podobná skleněné rakvi, tak strnul. Nebyl si jistý, co se děje. Kněžka jej pobídla, ať jde dál. Řekl, že chce vědět o co jde. Poté uslyšel hlas Vulkána, který stál u skleněné rakve: "Snad nemáš strach." Rychle se otočil, poklekl a řekl: "Jistě, že ne mocný." Pak vstal a jistým krokem se vydal k rakvi. Lehl si dovnitř. Ze stropu se rozzářilo světlo. Svítilo přesně na skleněnou rakev. Přestoupili k ní Drahmakul Servan, Oen a Enakra. Vrchní kněz se podíval na Vulkána a řekl: "Vypadá to skoro jako Hala mocných." Vulkán odvětil: "Ano skoro." Oen přiložil ruku na čelo vojevůdce. Ten zavřel oči. Zanedlouho ztratil vědomí.

Když otevřel oči, ležel na posteli v obrovském pokoji. Pokusil se vstát. Jeho tělo jej ale neposlouchalo. S obrovskou námahou pohnul rukou. Cítil se zesláblý. Chtěl někoho zavolat, ale nemohl mluvit. Po půlhodině naprosté bezmoci k němu přišel Oen a řekl: "Vítej mezi námi. Ne nepokoušej se mluvit. Chvilku to ještě potrvá. Máš ochablé celé tělo. Nechal jsem pro tebe připravit posilující koupel. Vidíš tamtu kněžku? Nepřipadá ti povědomá? Její babička ti nasadila před rituálem červenou róbu." Oen se zasmál a pokračoval v řeči: "Vojevůdče MIKY, teda to už není přesné. Teď jsi vrchní generál Vulkánových armád na Land of Ice Miky de Flamma. Což je hodnost, která se nedává smrtelníkům."

Těsně před pádem sedmé pevnosti přichází na Land of Ice Rah' Cosmo Pravus, další Křižák temnoty. Nestihne však už zabránit pádu poslední z pevností. S ním však na Land of Ice přichází legendární bytost, Anděl z temnoty. Při boji s armádou vojevůdce Alakhaie z klanu Lake of Death, který se odehrává poblíž prokleté citadely, se utká Anděl z temnoty s královnou Medúz. Anděl z temnoty vítězí. Ale nestihne dokončit své dílo zkázy. Přichází Æther a svou půvabnou přítelkyni zachrání. Je však smrtelně zraněna, a tak nasedne Æther se zraněnou královnou Medúz na ledového Fénixe. Jeho cílem je Asileum, obrovské město vytvořené z kmenů gigantických stromů, sídlo Dralgara Imagara. Jedině on ji dokáže zachránit. Nakonec se mu to i podaří. Královna Medúz i přes svůj odpor následuje Æthra na sever. O pár let později se obloha zatemní a prosvítající modré záblesky, které rozpalují mraky do modré záře, věští příchod Æthrovy bouře.

Související články