Knihovna

Pátý věk nového letopočtu

Tisíce lidí připluli ze severu zpět na Land of Ice. Věčná bouře trvala necelích sto let, ale tentokrát nezasáhla vše tak drsně jako v předěšlích věkách. Edesu, velký ostrov pod zprávou Válečníků prázdnoty byl na bouři dobře připraven.Vobrovských jeskyních pod ostromem pěstovali obyvatele ostrova ryby a některé plodiny.Alchymisté vytvořili obrovská umělá slunce, které udržovali pomocí magických krystalů. Tyto magické krystali nabíjeli na povrchu. Využívali obrovskou energii, která se uvolňovala v podobě bouře.
Na začátku věku se odehrála menší válka mezi Válečníky prázdnoty a zlodějskou guildou vedenou Černým Jestřábem. Skončilo to nepsaným příměřím, které znamenalo že každý člen guildy, který vstoupí na ostrov Edesu bude zabit a jeho hlava poputuje zpět na hlavní kontinent.
Známé rody velitelů klanů se tvrdě prosazují. Mají spoustu znalostí z předchozích věků a tak pro ně není problém dosáhnout velice rychlého pokroku.
Démoni začínají ztrácet města. Nižší Démoni nastupují na scénu, ale drtivě jsou poráženi. Aliance vedou právě vůdcové z rodu velitelů, kteří na bitevním poli likvidovali jednu ardmádu démonů na druhou.
Vulkán si brzo uvědomí jaký potenciál je v nové lidské generaci. Svolá všechny bohy. Dreadd a Dhar však odmítnou přijít. Bůh ohně má podezření, že paktují mezi sebou proti ostatním. Na sumuitu se s Aethrem, Dralgarem Imagarem a Ghorem shodnou, že jsou lidé připraveni k útoku na pevnosti. Možná právě absence zbylích dvou bohů sblíží tyto čtyři bohy víc než se může zdát. Æther nabídne Vulkánovi, aby se přidal na stranu dobra. Bůh ohně mu řekne, že nemůže, protože stále hledá Runy dračí krve. Æther se zasměje a řekne mu, že on také, ale draci nejsou na pořadu dne. „Teď mám lepší zábavu než zabíjet přerostlé okřídlené ještěrky. Máme tu démony.“ Vulkán je na vážkách. Vždy bojoval proti tomu co bylo zlo. „O boha bahna se neboj, už dávno jsme s Dralgarem uvažovali o jeho vyhoštění z našeho svazku hodných.“ „Nechám si to ještě projít hlavou.“ Nikdy předtím nebyl tak blízko přechod Vulkána na stranu dobra.
Na Summitu čtyř bohů bylo odsouhlaseno povolení k útoku na Sedm pevností. V druhé polovině věku se tak i stalo. Padlo několik menších pevností a brána zakolísala. Ostatní pevnosti jeli na maximum, jen aby udrželi bránu otevřenou.
V těchto dobách se objevují hrdinové. Farmar z klanu Farma, vojevůdce s nejvědší předzvěstí. Dzovanini z klanu Iceland, jehož věhlas pocítila celá Land of Ice. Neporazitelný Typek z klanu Heh, který dokázal před démony udržet neuvěřitelných 114 měst, také se zapsal mezi legendy goblinů, protože dobyl Důl na Runové Essence, což se předtím žádnému goblinovy nepodařilo. Nebo snad až božsky bohatý Alakhai z klanu Lanke od Death, který držel daně proklatě vysoko a jeho majetek 77,431,932 zlatých toho byl dobrým důkazem.
Ještě tu ale je jeden. Vojevůdce, který stál po boku samotného Vulkána při poslední bitvě. Bitvě, která se stala zlomovou. Byla to právě armáda vojevůdce MIKYho z klanu SUDAN TWO, která dobyla poslední pevnost. V ten den se po více jak dvou tisíce letech zavřela brána, kterou drželi nepřetržitě otevřenou Démoni. V okamžik kdy na věži poslední pevnosti zavlála Vulkánova vlajka a standarta vojevůdce MIKYho, poplácal jej Vulkán po ramenu a řekl: „Dobrá práce vojevůdče.“ Jediný komu kdy byla takováto úcta prokázána byl Ghoro v době kdy byl ještě smrtelníkem.
O několik dnů poté navštívil MIKYho velvyslanec Drahmakul Servana vrchního kněze a velitele vojsk Válečníků prázdnoty. Zároveň za ním přišel i posel od Vulkána, že má jeho plnou podporu. Vojevůdce MIKY nevěděl co si o tom vše má myslet, ale samozřejmě uposlechl Vulkána. Loď pod praporem Válečníků prázdnoty doplula na Edesu. MIKY byl představen věštci Oenovi a vrchni kněžce Enakře. Tehdy spatřil malé zvířetko podobné impovi, které oslovovala mladá kněžka Pitty. Stále se schovávalo za její róbou. Oen i Enakra mu přišli velice sympatyčtí, ale vždy uhýbali od tématu když se ptal na svou přítomnost zde. Na Edesu viděl nádherné stavby, obrovské obranné balisty, které měli zvláštní jeřáb, který je dokázal velice rychle nabíjet. Viděl vojáky v bílích zbrojích. Měli velice kvalitní zbraně, ne takové jaké používají běžní vojáci. Viděl mágy, kolem kterých byla namodralá aura. Po dvou dnech jeho návštěvi, za ním přišla jedna kněžka a odvedla jej do místnosti s koupelí. Přišli další kněžky a rituálně jej omily. Poté mu dalí červenou róbu. MIKY si myslel, že se jedná o nějaký rituál po kterém mu bude udělen nějaký čestný titul. Když jej ale dovedli velké temné haly, uprostřed které byla velká nádoba podobná skleněné rakvi. Strnul. Nebyl si jistý co se děje. Kněžka jej pobýdla ať jde dál. Řekl že chce vědět o co jde. Poté uslyšel hlas Vulkána. Stál u skleněné rakve: „Snad nemáš strach.“ Rychle se otočil, poklekl a řekl: „Jistě že ne mocný.“ Pak vstal a jistým krokem se vidal k rakvy. Lehnul si dovnitř. Ze stropu se rozzářilo světlo. Svítilo přesně na skleněnou rakev. Přistoupili k ní Drahmakul Servan, Oen a Enakra. Vrchní kněz se podíval na Vulkána: „Vypadá to skora jako Hala mocných.“ „Ano, skoro.“ Oen přiložil ruku na čelo vojevůdce. Ten zavřal oči. Zanedlouho ztratil vědomí.
Otevřel oči ležel na postely v obrovském pokoji. Pokusil se vstat. Jeho tělo jej, ale neposlouchalo. S obrovskou námahou pohnul rukou. Cítil se sesláblí. Chtěl někoho zavolat, ale nemohl mluvit. Po půlhodině naprosté bezmoci k němu přišeů Oen: „Vítám tě mezi námi. Ne nepokoušej se mluvit. Chvilku to ještě potrvá. Máš ochablé celé tělo. Nechal jsem pro tebe připravit posilující koupel. Vidíš tamtu kněžku. Nepřipadá ti povědomá. Její babička ti nasadila před rituálem červenou róbu.“ Oen se zasmál. „Vojecůdče MIKY, teda to už není přesné. Teď jsi Vrchní Generál Vulkánových armád na Land of Ice Miky de Flamma. A to je hodnost, která se nedává smrtelníkům.“

Těsně před pádem sedmé pevnosti přichází na Land of Ice Rah' Ghor Pravus další křižák temnoty. Nestihne však už zabránit pádů poslední z pevností. S ním však na Land of Ice přichází i legendární bytost Anděl z Temnoty. Při boji s armádou vojevůdce Alakhaie z klanu Lake of Death, který se odehrává poblíž prokleté citadeli, se utká Anděl z Temnoty s Královnou medůz. Poráží jí, ale než stihne dokončit své dílo zkázy, přichází Æther a svou půvabnou přítelkyni zachráňí. Je však smrtelně zraněna a tak nasedne Æther se zraněnou Královnou medůz na Ledového fénixe. Jeho cílem je Asileum, obrovské město vytvořené z kmenů gigantických stromů, sídlo Dralgara Imagara. Jedině on jí dokáže zachránit. Nakonec se mu to i podaří. Královna Medůz i přes svůj odpor následuje Aethra na sever. O pár let poté se obloha zatemní a prosvítající modré záblezky, které rozpalují mraky do modré záře, věští příchod Věčná bouře.